Bububu, kandidáti!
Petr, Pavel, Karel, Jan, Kvído, Ruslan, Ismail, Hasan, François, Hanz a další, ti všichni mají jeden společný neduh – nechodí na pohovory.Fenomén dnešní éry a světa personalistiky. Toto zrcadlo doby je nám, personalistům a zaměstnavatelům nastavováno dnes a denně. Bohužel těžko budeme hledat řešení. Přesto si dovolím pár poznámek.
Proč se tomu tak děje?
Těžko bych tuto situaci komentoval v letech 2009-2011. V té době nejen Českou republiku, ale vyspělý západní svět zasáhla ekonomická krize. Není důležité, jestli umělá nebo přirozená, ale prostě se mnohem méně lidí nabíralo a bylo mnohem těžší sehnat práci.
Rok 2017 je rokem ekonomického blahobytu a ekonomického růstu a s tím souvisí i přístup uchazečů o práci. V jeden daný moment má konkrétní kandidát ne jednu, ale klidně i deset pracovních nabídek, a proto k nim i tak přistupuje. Většinou kandidáti pozvání na pohovor neodmítají, ale omluvit se, že již ztratili zájem, to se často neděje. Co nás může „uklidnit“, že se to neděje pouze nám, ale i ostatním. Co nás naopak může znepokojit, že procento takovýchto nevychovanců roste.
Můžeme vychovávat?
Nevychovanců? Jak jinak nazvat lidi, kteří postrádají základní lidskou slušnost a nedokáží se alespoň písemnou formou omluvit. Máme dobu internetu, informačních technologií či mobilních sítí. Příležitostí, jak to udělat, je celá řada.
Nejhorší na tom je, že se to pomalu a jistě stává společenským standardem, i když my zaměstnavatelé si to nechceme připustit. Nedivím se. Není nic horšího, než když si naplánujete čas, místo a daný uchazeč se jednoduše a bez okolku nedostaví.
S kamarádem jdete na pivo a rozmyslíte si to. Taky se mu neozvete? Nemyslitelné. Neslušné.
Existuje řešení?
Podle mě všechno má své řešení. Nedávno mi jeden klient navrhoval, abychom si na kandidáty drželi exkluzivitu. Jak to myslel? Napsat speciální smlouvu, že daný kandidát je jenom náš a že musí plnit naše požadavky a termíny? Ne. To opravdu neumíme a v civilizovaném světě to prostě nejde.
Budu tedy společně s vámi věřit, že zase přijde doba, kdy si kandidáti uvědomí, že tímto jednáním dělají sami sobě velmi špatnou reklamu a že trh není tak veliký, aby jejich nesolidní jednaní nebylo na jiném místě odhaleno. Opět přijde doba, kdy nebudeme všichni na vrcholu a budeme si vážit každé příležitosti, která půjde kolem nás.
Kandidáti, nechci vás strašit, ale bububu ;)
František Boudný