Šikanují někoho u vás v práci? Vemte svůj tým do divadla!
Nedávno jsem četl na iDnesu, že o vánoční večírky dneska ve firmách už nestojí. Ještě že jsem ten článek nečetl v listopadu.Plánovali jsme totiž akci pro klienty a zaměstnance a snažili jsme se být neotřelí. Chápu totiž, že sektem jako welcome drinkem a standardními jednohubkami nebo sushi asi vážně nikoho moc neohromíme.
Úplně rozumím tomu, že zaměstnanci chtějí spíš třináctý, čtrnáctý (nebo kdyby na to přišlo, tak i dvaapadesátý) plat navíc, jak píše iDnes. Ale přeci jen, jsou různé typy zaměstnanců a také různé druhy večírků.
Přišli byste do divadla místo na vánoční party?
Stejnou otázku jsem si pokládal několikrát a nakonec jsem se rozhodl to risknout. Ono ani divadelní představení není kdovíjak originální firemní event, ale ani divadlo není jako divadlo.
Vybrali jsme hru Bull od Mika Bartletta a zdá se, že to byla trefa do černého. V Česku ji hraje mladý divadelní soubor 6-16 a pokud se zajímáte o divadlo, nebo o personalistiku a vztahy mezi lidmi, nebo ideálně všechno dohromady, doporučuju!
Děj hry je vcelku jednoduchý. Tomas, Isobel a Carter čekají na příchod šéfa, který je pozval na pohovor. Firmu čeká nevídané (v dnešní době ekonomické konjunktury) rozhodnutí - někdo musí z kola ven. Nikdo nechce být ten, kdo dostane padáka, nikdo z trojice zaměstnanců nechová k tomu druhému kdovíjakou náklonnost, ale jakási spiklenecká aliance se tady zrodí mezi dvěma lidmi, kteří se rozhodnou, kdo bude tím handicapovaným otloukánkem…
Ne, neprozradím vám, jak to dopadlo, ale když tu hru sledujete, je vám docela brzy jasné, jak skončí. On ten (či ta) svým způsobem šikanovaný jedinec je současně opravdu i nejslabším článkem v řetězu (i když my personalisté samozřejmě víme, že ve zdraví firmě potřebujeme různé lidi, není dobré, když jsou všichni stejní jako roboti).
Představení tak docela klidně může fungovat i jako firemní workshop. Ostatně, divadelní soubor 6-16 hraje nejen pro veřejnost, ale nabízí i možnost vystoupit v konkrétní firmě.
Řekl bych, že to funguje, aspoň několik kolegů a klientů mi to po zhlédnutí představení potvrdilo. Není divu. Autor hry Mike Bartlett má předurčení už z dětství (matka byla ředitelkou školy a otec psycholog). A divadelní režisér Paul Bourne, který hru přinesl do Česka, také není typický umělec - pracuje jako kouč pro korporace jako je Barclays nebo Novartis a dvakrát získal ocenění deníku Financial Times za práci s fotbalovým klubem Liverpool FC.
František Boudný