19.09.2023

Co když po mně chtějí často přesčasy?

Vypadá to jako velký problém, ale ve skutečnosti práce přesčas není žádný strašák. Má svoje jasně daná pravidla ‒ a navíc dneska víc než kdy jindy jde především o věc dohody.



Ale pozor! Aby bylo jasno hned na úvod, práci přesčas vám zaměstnavatel může nařídit. Zákoník práce to říká jednoznačně: osm hodin týdně a 150 hodin za rok je limit, který váš šéf nesmí překročit, ale když se vejde do tohoto rozpětí, může vám nařídit, že budete v práci déle.


Má to jeden háček: přesčasovou práci je možné nařídit z vážných provozních důvodů. Co to přesně znamená může rozhodnout jedině soud. Pokud tedy nebudete s prací po pracovní době souhlasit, je na zaměstnavateli, jestli nad tím mávne rukou, nebo vám dá výpověď ‒ a pak je na vás, jestli nad tím mávnete rukou a najdete si lepší práci, nebo podáte žalobu.

Dohoda je vždycky lepší

Každý asi chápeme, že když ve firmě dojde k nějaké havárii a bude nutné zachránit zboží nebo udělat urgentní zakázky, na které čekají klienti, jde o vážný provozní důvod. Když ale šéf zapomněl, že kolegyni včera večer ve vinárně slíbil, že ji druhý den pustí dřív domů, protože je mu sympatická, asi pak nemůže čekat, že nedodělanou práci převezmete za ni.

Jako vždycky, když jde o mezilidské vztahy, je ale lepší najít nějakou dohodu. Máte totiž právo odmítnout práci přesčas ‒ a ještě to nutně neznamená, že dostanete padáka. Na druhou stranu to může být důvod, proč vám šéf sáhne na prémie.

K práci přesčas nemusí být vždycky dramaticky vážné důvody. Pokud nejste velká firma, je třeba nutné nějak vyřešit střídání lidí na dovolené ‒ a může se stát, že občas dostanete za úkol převzít povinnosti nějakého kolegy. Bez ohledu na zákony se od vás dá očekávat vstřícný přístup ‒ sami příště budete chtít čerpat dovolenou.

Rozumný šéf nenařizuje práci přesčas z rozmaru nebo proto, že někoho nemá rád. A na druhou stranu bere ohledy na vaše časové možnosti nebo rodinnou situaci.

Není to zadarmo

Dobrá zpráva je, že práce přesčas není práce otrocká. Máte nárok vyměnit ji za náhradní volno nebo příplatek ‒ ten představuje 25 % vašeho průměrného výdělku a dalších deset procent za víkendové přesčasy.

Pozor: dáte-li přednost náhradnímu volnu, přesčasová práce se nezapočítává do zákonného limitu. A naopak: když si třeba chcete přivydělat, můžete pracovat přesčas i mnohem déle, pokud se na tom dohodnete se zaměstnavatelem.

Vždycky nejde o přesčas

Je spousta profesí, kde se v sobotu nebo neděli pracuje běžně ‒ ať už jde o pokladní v supermarketu, číšníka v baru nebo uvaděčku v divadle. Vždycky tedy nemusí jít o přesčas ‒ pokud se taková směna vejde do čtyřicetihodinového rozvrhu vašeho pracovního týdne.

Dnešní šéfové jsou zvyklí, že lidí je na trhu práce málo a dokážou se s vámi dohodnout na rozumných podmínkách spolupráce, aby odpovídaly zákonu, vyhovovaly firmě i vám osobně.

Odejděte, když je přesčasů opravdu moc

Ale může se stát, že narazíte na firmu, kde neustále něco nefunguje, vedoucí pracovníci nejsou schopní dobře plánovat čas, nebo tam neustále chybí potřebný počet zaměstnanců.

Nemá smysl se neustále handrkovat o svá práva. Jedna věc je, že vám firma může přesčasy v souladu s pracovním právem nařídit ‒ druhá věc je, že je vám třeba osobní čas cennější.

Změňte práci! Dneska je na trhu práce tolik volných míst, že si vždycky můžete najít zaměstnavatele, se kterým se lépe domluvíte na oboustranně výhodných podmínkách.