09.12.2024

Říct „ne“ je v práci někdy to nejlepší, co můžete udělat

Je pochopitelné, že se bojíme odmítnutí úkolu, tím spíš, když jsme teprve pracovními nováčky. Přitom by „ne“ mělo být v každém dobrém týmu stejně běžné jako „ano, šéfe!“ ze známé televizní reality show.



Úplně stranou nechme právní stránku věci: i když je dobré vědět, že máte právo odmítnout úkol, pokud odporuje zákonu, ohrožuje zdraví nebo nespadá do vaší pracovní náplně.

I tak je celá řada důvodů, kdy je rozumné úkol odmítnout:

  • když vám hrozí přepracování a snížení kvality vaší práce: každý zaměstnavatel sice chce po lidech výkony, ale zároveň dneska nenajdete šéfa, který by nechápal, že je nesmí přetěžovat. V lepším případě to vede ke snížení výkonnosti, v horším ke zhroucení nebo k výpovědi
  • když nemáte dostatek zkušeností nebo potřebnou kvalifikaci: hodit vám v takovém případě na hřbet nějaký úkol může ohrozit výsledky týmu nebo dokonce celé firmy. Dejte vědět, že vám na kvalitě práce záleží a že potřebujete nějaké školení
  • když hrozí konflikt v týmu: třeba proto, že byste tak někomu přebrali práci (a tím pádem i odměnu). Spravedlivé rozdělování úkolů je také důležité, mějte ohledy i na druhé
  • když nejde o nic důležitého: každý úkol má svoji prioritu ‒ je opravdu nutné, abyste teď kvůli novému zadání odložili rozpracovanou věc, na kterou čeká klient nebo jiné oddělení? Vůbec se nebojte takhle šéfa zeptat: je sice nadřízený, ale ne nadpozemský ‒ nemusí mít detailní přehled o tom, na čem právě pracujete
  • když úkol lépe zvládne někdo jiný: a vůbec si nemusíte připadat jako šprt ve škole ‒ v dobře fungujícím týmu to tak prostě je, že každý je dobrý v něčem jiném. Proč tím máte vy trávit dva dny, když víte o někom, kdo práci zvládne za dvě hodiny?
Určitě bychom našli i další důvody, ale snad jsme vám dali dost příkladů, že odmítnutí je někdy lepší, než nechat se zavalit úkoly, které jsou nad vaše síly.


Odmítnout je umění. Ale ne zase tak těžké


Pokud máte rozumný důvod, proč úkol odmítnout, nechoďte kolem horké kaše, nevymýšlejte si umělé důvody, ale držte se univerzální rady ‒ buďte upřímní, řekněte to šéfovi (nebo kolegovi, pokud vám zadává úkoly) a navrhněte lepší řešení. Úspěch a kvalita jsou přece společným cílem.

Říkat ne neznamená projev neochoty, ale zralosti. Netvařte se proto provinile, nic jste nevyvedli, jenom zodpovědně upozorňujete na možná rizika, pokud byste na sebe vzali něco, co nemůžete dobře zvládnout.