12.03.2021

O úspěchu u pracovního pohovoru rozhodují detaily, které může zvládnout každý

Je to tady! Z vysněné firmy se vám ozvali s pozvánkou k pohovoru. Propadáte panice, máte strach, že to nezvládnete? Buďte v klidu, dýchejte z hluboka, teď už není čeho se bát.

Už to, že vás zvou do firmy k osobnímu pohovoru, je velký úspěch, podobně jako když se sportovní tým probojuje do semifinále nebo jako zpěvačka reprezentujete svoji zemi v soutěži Eurovize. Znamená to, že váš strukturovaný životopis a motivační dopis zaujaly možného budoucího zaměstnavatele a teď vás chce osobně poznat. Jste skoro ve stejné situaci, jako když vás čeká první rande ‒ zájem je, zkazit ho může každý detail.

První, co byste měli zvládnout, je příprava na pohovor ‒ přečtěte si pečlivě pár našich rad, které vás provedou nejdůležitějšími kroky před pohovorem: důležité je nastudovat si, do jaké firmy jdete, pochopit, co přesně by mělo být vašim úkolem v nové pozici, ukázat, že budete přínosným členem týmu a až se vás zeptají na konci pohovoru na představu o vaší výplatě, nekuňkejte, že to necháte na nich.

Šaty dělají člověka

Myslete na to, až se budete oblékat na pohovor. Obecné pravidlo říká, že muži nic nezkazí oblekem a ženy kostýmkem. To je velká pravda ‒ ale zároveň záleží na tom, do jaké firmy jdete a o jakou pozici se ucházíte. Ve startupu, kde jsou zvyklí na trička a džíny byste působili jako exot.

V dnešní době je skvělé, že se můžete podívat na facebook, instagram nebo jiné sociální sítě firmy a poznat její kulturu předem. Navíc není vůbec od věci zeptat se na správný dresscode během telefonátu nebo mailem, když vás zvou na pohovor.

Kdyby snad jakákoli snaha zjistit něco víc selhala, pak funguje ještě jedno zlaté pravidlo ‒ když nechcete být moc formální, vezměte si slušné tmavé kalhoty a bílou nebo modrou košili nebo halenku.

Ale pozor! Nejde jenom o to, co máte oblečené, ale jak vypadáte. Správný, ale zmačkaný oblek, nebo kvalitní, ale ošoupané polobotky jsou často horší vizitkou než čisté nové džíny a tričko s límečkem. Ostříhané čisté nehty, upravený účes, příjemná vůně jsou snad samozřejmostí, kterou ani nemusíme příliš zdůrazňovat.

Oslňte chováním

O vašem úspěchu teď rozhodují detaily. Máte je přitom pod kontrolou.

Tím prvním je včasný příchod. Ten opravdu nepodceňujte ‒ patnáctiminutové zpoždění sice nezpůsobí konec světa, ale vypovídá o vás víc než si myslíte. Dáváte totiž najevo, že si neumíte čas zorganizovat, že na vás není spolehnutí, že si nevážíte druhých, bezohledně plýtváte jejich časem, možná si nadřazeně myslíte, že jste tak velká hvězda, že na vás každý rád počká… Ani při sebevětší snaze se nedá najít jediný důvod, za který byste si za pozdní příchod zasloužili kladný bod.

Přijít včas znamená přijít 5-7 minut před domluveným termínem. Když přijdete o čtvrt nebo půl hodiny dřív, vůbec nevyšlete dobrý signál ‒ jenom způsobíte starosti, co s vámi teď mají dělat. Buďte v okolí dřív a obejděte si třeba okolí firmy nebo relaxujte v přilehlém parku.

Od prvního okamžiku pohovoru nezapomínejte na pravidla společenského chování. Připomeňte si v kostce ta nejdůležitější. Ruku jako první podává společensky významnější osoba, což v případě pohovoru vždycky budou lidé na straně zaměstnavatele. Stisk ruky je pevný a krátký, nikomu ruku nedrtíme, ani ji oddaně neodevzdáváme jako leklou rybu. Sedněte si, až vás k tomu vyzvou.

Samozřejmě je skvělé, když dobré chování máte v krvi. Jinak můžete působit prkenně. Tomu se dá trochu předejít ‒ pokud pro vás setkávání s lidmi není každodenní záležitostí, nebojte se poprosit kamarády a den dva před pohovorem si pravidla nacvičit.

Vypadá to jako detail, ale je důležitý: stejně jako v kině nebo divadle si před pohovorem vypněte mobilní telefon. A raději ho úplně schovejte. Snad jen v případě, že ten den čekáte důležitou zprávu z porodnice je přípustné nechat telefon zapnutý.

Pohovor není výslech

Dobré také je nacvičit si otázky, na které se často ptají u pohovoru ‒ připomínáme, že cílem není vás nachytat, ale prostě poznat, jak zapadáte do firemní kultury. A nezapomeňte, že pracovní pohovor není výslech, ale dialog obou stran: proto si také připravte svoje otázky, až padne výzva, jestli se chcete na něco zeptat.

Vůbec se nebojte být přirození, ale ne žoviální. Personalista, budoucí šéf nebo jiný zástupce firmy, který s vámi vede pohovor, není váš kamarád. To ale neznamená, že kromě pracovních věcí spolu nemůžete probrat skvělý florbalový zápas, úžasný nový obchod s biokosmetikou nebo zážitky z loňské cesty napříč Jižní Amerikou. Pokud i tato témata dokážete nějak napasovat do souvislosti s prací, o kterou se ucházíte, body jsou na vaší straně.

Existují věci, na které se vás zaměstnavatel nesmí ptát. Buďte si toho vědomi a pokud taková otázka padne, nebojte se ji odmítnout ‒ slušně, ale sebevědomě s tím, že nijak nesouvisí s vaší případnou spoluprací. Na druhou stranu ale zvažte, jestli vám taková otázka opravdu vadí ‒ až budete ve firmě pracovat, je dost pravděpodobné, že s ní přijdou kolegové.

Nikdy nemluvte špatně o svých předchozích zaměstnavatelích ‒ a to ani v případě, že chyba byla skutečně na jejich straně. Je to dobrý signál, že interní věci nerozmazáváte nikde jinde.

Buďte zajímaví tím, že se zajímáte

Přineste si sebou k pohovoru životopis i motivační dopis. Může se vám hodit, až budete probírat, co jste o sobě vlastně napsali. Přiberte i materiály o firmě, které jste před pohovorem nasbírali a prostudovali ‒ můžete pak mluvit o konkrétních nápadech.

Určitě si ale přineste blok a tužku (nebo tablet, jak jste zvyklí). Je dobré dělat si během pohovoru poznámky, o čem se mluví, případně, na co se budete chtít zeptat.

Hlavně klid!

Snadno se to řekne, ale každý z nás je občas nervózní. Předně ‒ nemějte z toho strach, lidé, kteří vás pozvali k pohovoru, tohle docela dobře chápou. A věřte, že se nesnaží vás nijak vystresovat.

Sami s tím ale můžete bojovat docela jednoduše. Třeba soustředěním se na pravidelné dýchání, nebo uvědoměním si, co už jste v minulosti dokázali ‒ ostatně, klidně si to napište na kartičku předem a přineste si ji na pohovor.

Maličkost na závěr: nedělají to všichni, tím spíš zaujmete. Druhý den po pohovoru napište člověku, který vás pozval, mail s poděkováním za příjemné setkání. Ideálně vyzdvihněte, co vás hodně zaujalo. Nepište výslovně, že byste rádi v jejich firmě pracovali ‒ krátkým mailem svůj zájem dáváte najevo.

A úplně poslední rada: když to nevyjde, svět se neboří. Pohovor může vyhrát většinou jenom jeden kandidát, ačkoli si jich pozvou víc. Nezabarikádujte se myšlenkami, že jste neschopní. Budou jiné příležitosti ‒ a možná ještě lepší.